Komentář ke stanovisku Etické komise FF UK

Dne 2. 6. vydala Etická komise FF UK své stanovisko k podnětu ohledně problematického jednání doc. Christova. Stanovisko je možné nalézt zde. V té době již mezi doc. Christovem a paní děkankou již došlo k dohodě o rozvázání pracovního poměru. Přesto že je stanovisko EK anonymizované, rozhodli jsme se v následujícím komentáři doc. Christova jmenovat, protože je jeho spojení s daným podnětem obecně známé, a také proto, že lze jeho identitu snadno zjistit i ze samotného stanoviska EK prostřednictvím zkopírování začerněného textu. 

Stanovisko Iniciativy Nahlas k rozhodnutí Etické komise FF UK 

Jako studující aktivně zapojení do řešení kauzy doc. Christova oceňujeme skutečnost, že Etická komise FF UK označila jeho jednání za neetické. Po tomto vyjádření v jejím stanovisku nicméně následuje řada formulací, které celé vyznění relativizují. 

Nejsme předkladateli podnětu, a tedy neznáme jeho finální podobu. Někteří členové naší iniciativy se nicméně podíleli na přípravě podkladů, které tvořily jeho hlavní součást, a jsou seznámeni s obsahem podnětů a také s dopady, které toto jednání mělo na ty, jež jím byly poškozeny. Domníváme se, že stanovisko EK je problematické, a to nejen s ohledem na aktuální kauzu, ale zejména kvůli tomu, jaký signál vysílá směrem k akademické obci. O nedostatcích stanoviska EK svědčí i diskuze, která proběhla 9. června na zasedání AS FF UK, kde pochyby nad jeho formulacemi vyjádřila i řada senátorů a senátorek z akademické a studentské kurie. 

Za problematická považujeme následující tvrzení: 

  1. Z předložených materiálů, ani ze studentského hodnocení ovšem nevyplývá jednoznačně, že by se sexuálně motivované jednání doc. Christova promítalo do průběhu výuky a atestací.

Etická komise popírá, že by jednání doc. Christova prokazatelně zasahovalo do výuky. Nepřímo tak vyjadřuje, že nepřikládá váhu svědectvím dotyčných studentek, které o různých podobách zásahů do výuky a atestací jasně hovoří. Jedním z příkladů, který citoval i Deník N, byla situace, v níž pedagog studující, která jeho návrhy odmítla, po hodinovém zkoušení vulgárně vynadal a udělil špatnou známku. O pedagogických dopadech svědčí i to, že část studujících uvádí Christovovo chování jako důvod k rychlému dokončení studia a  přestupu na jinou školu. V neposlední řadě bylo jedním z námi poskytnutých podkladů i svědectví skupiny studujících na Katedře divadelní vědy, kteří potvrzují, že si ponižování dotyčných studentek na hodinách všímali a že je to odrazovalo od účasti na seminářích, potažmo od studia divadelní vědy. Pokládáme za politováníhodné, že EK nepokládá tato svědectví za dostatečný důkaz a přikládá větší váhu studentskému hodnocení výuky v rámci evaluačních dotazníků. Domníváme se přitom, že hodnocení výuky není vhodným nástrojem pro nahlašování eticky problematického jednání pedagogů. V řadě případů, obzvlášť v případě kurzů s menším počtem studentů, je pro vyučující velmi snadné pisatele*ky evaluací identifikovat. Studující se tudíž v evaluacích těmto tématům často vyhýbají, a nelze je proto v tomto ohledu považovat za směrodatné.

  1. Nicméně samotná existence tohoto typu kontaktů mezi vyučujícím a studujícími nutně vnášela do jejich vztahu určité napětí a mohla stavět studující, kteří se stali objektem pedagogova sexuálního zájmu, do nepříjemné situace.

Etická komise v tomto odstavci charakterizuje dopad pedagogova jednání na dotčené studující jako „určité napětí“, které mohlo vyústit v nepříjemnou situaci. Tuto formulaci pokládáme za nemístně bagatelizující s vědomím toho, že samotná svědectví hovoří v jednom případě o traumatu, v několika dalších o nutnosti vyhledání terapeutické pomoci nebo o pocitu přetrvávajícího strachu v blízkosti budovy FF UK. 

  1. EK konstatuje, že situace byla částečně usnadněna nedostatečnou diskusí o kultuře akademického prostředí na FF UK a především absencí fakultních předpisů, které by upravovaly tuto oblast. Instituce dopředu nedala vyučujícím ani studujícím dostatečné poučení, jak se v takové situaci chovat a kde mohou ti, kteří se ocitnou v pro ně nepříjemné pozici, hledat podporu a zastání. Opatření děkana FF UK č. 20/2020 se vztahuje pouze k etice vědecké práce. Univerzitní předpisy (Etický kodex) jsou formulovány příliš obecně a jak ukazuje tento případ, studujícím dostatečnou oporu neposkytly. EK každopádně vyzývá k tomu, aby vztahy mezi vyučujícími a studujícími byly založeny na vzájemné úctě, slušnosti a respektu. 

Ačkoliv souzníme s potřebou jasněji vymezit etické předpisy upravující vztahy studujících a vyučujících, nedomníváme se, že by se jednalo o polehčující okolnost. V tomto případě mohla být využita např. jedna z univerzitních definic sexuálního obtěžování jako „nevítané sexuální pozornosti“. 

  1. EK dále konstatuje, že postup předchozí medializace, která rezonovala i mimo akademickou sféru, v tomto případě nepřispěla k řádnému prošetření kauzy. V porovnání s informacemi obsaženými v materiálech, které dostala k dispozici EK, mediální obraz kauzy upozadil nebo zcela ignoroval některá důležitá fakta.

Tyto věty představují nejméně srozumitelnou část podnětu. Jak padlo i v diskuzi na AS FF UK, z formulace není vůbec jasné, v čem bylo mediální pokrytí problematické a konkrétně jaká fakta upozadilo či zcela ignorovalo. Jak na zasedání senátu upozornila paní děkanka, média měla k dispozici výpovědi studujících, které se dostaly i do podnětu EK, s tím rozdílem, že jich měla EK k dispozici větší vzorek. Mediální interpretace se zjevně lišila od interpretace členů komise zejména co do vážnosti přisuzované výpovědím studujících. 

  1. EK zároveň apeluje na potřebu obnovit důvěru členů akademické obce ve fakultní orgány a v řádné vyšetření podobných případů, pokud by se vyskytly v budoucnosti

Za Iniciativu Nahlas konstatujeme, že vyjádření Etické komise nepřispělo k naší důvěře v řádné prošetření podobných případů touto institucí. 

Iniciativa Nahlas

K vyjádření nespokojenosti se stanoviskem EK se připojila i doktorka Alena Sarkissian, která se na přípravě materiálů významně podílela a je tedy s obsahem podnětu seznámena. 

Komentář Mgr. Aleny Sarkissian, PhD.

  1. Chování doc. Christova nebylo v podání pro EK charakterizováno jako „sexuální obtěžování“, protože tento termín zužuje spektrum nevhodného jednání doc. Christova na pouze jeden jeho aspekt. Jeho jednání vykazuje rysy zneužívání moci, manipulace a ponižování, přičemž sexuální podtext je jen jedním z projevů těchto nepřípustných praktik. „Sexuální zájem“ je tudíž jen částečné a nepřesné pojmenování mnohem komplexnějšího problému.
  2. Pedagog zůstává v očích studujících pedagogem i mimo čas výuky a mimo prostory FF UK, a tudíž není možné posoudit, v které lokalitě a v jakém čase je tzv. „sexuální zájem“ omluvitelný. Je také naprosto nepřípustné bagatelizovat psychickou újmu, kterou studující ženy utrpěly, jako „nepříjemnou situaci“: to ostatně dosvědčují i výpovědi mladých žen.
  3. Jakkoli skutečně dosud na FF UK neprobíhala rozsáhlejší diskuse na tato témata, nesouhlasím s tím, že by bylo možné doc. Christova částečně zbavit viny na tom, že studenty ponižoval a zneužíval moci, ať již sexualizovaným či jiným jednáním. Vztahy na akademické půdě nelze zakládat na systému neustálé kontroly skrze jakási podrobně definovaná nařízení (jak podrobná by měla potom být?), protože je to v naprostém rozporu s duchem univerzity, jenž by měl spočívat na vzájemné důvěře a spolupráci. Kdokoli tyto hodnoty naruší, zneužívá jich a zpronevěřuje se své akademické a pedagogické integritě. V nejobecnější rovině pak lze předpokládat, že ani jinde než na univerzitě není přípustné kohokoli ponižovat, šikanovat a záměrně manipulovat do slabší pozice.
  4. Rozhodně se ohrazuji proti tvrzení, že medializace byla jakkoli manipulativní. EK obdržela mnohem větší množství materiálů od většího množství studentek a měla možnost se s nimi seznámit a řádně je posoudit. Právě proto mě zaráží, jak komise složená z pedagogů marginalizuje tak závažný problém narušující bezpečné prostředí univerzity.

Alena Sarkissian

%d blogerům se to líbí: