V prosinci uspořádaná debata FF UK Proti genderově podmíněnému násilí sloužící jako představení nové ombudsmanky FF UK byla také prostorem pro otázky z řad publika. Ne všechny se bohužel z časových důvodů podařilo zodpovědět. Požádali*y jsme proto účastnice debaty, aby alespoň na nejdůležitější z otázek a připomínek, které publikum sdílelo v aplikaci slido, odpověděly písemně. Jejich odpovědi si teď můžete přečíst.
Odpovídaly:
Mgr. Eva Lehečková, Ph.D., lingvistka a děkanka FF UK;
Mgr. et Mgr. Pavla Špondrová, právnička, socioložka a ombudsmanka FF UK;
PhDr. Ing. Marie Vymazalová, Ph.D., členka kolegia rektorky pro sociální záležitosti a udržitelný rozvoj UK.
I.
Domníváte se, že je možné vykonávat práci ombudsmanky plnohodnotně, pokud je to pozice jen na částečný úvazek?
Pavla Špondrová (PŠ): FF UK, která čítá dohromady přes 7000 studujících a cca 1000 zaměstnaných osob, je jednou z největších fakult v ČR. Je třeba, aby úvazek ombudsosoby opravdu této velikost odpovídal. Je však třeba vycházet ze zdrojů, které jsou aktuálně k dispozici. Pozice ombudsmanky je navíc v těchto úvodních měsících v procesu pilotního provozu, kdy jsou v samotném terénu ověřovány oblasti její činnosti, které potřebují větší a které menší časovou dotaci. Formální ustavování pozice prostřednictvím opatření rektorky i rozpočtového zakotvení bude tato zjištění reflektovat. Zdá se pravděpodobné, že aktuální časová dotace bude navýšena.
Marie Vymazalová (MV): I z tohoto důvodu vznikla pozice univerzitního ombudsmana, aby možnosti těchto služeb byly co nejdostupnější.
Podle jakého klíče se do pozice jmenovaly kontaktní osoby? Je stanoven protokol, podle kterého se budou jmenovat v budoucnu? Kdo jmenuje, na jak dlouho…?
PŠ: Konkrétní nastavení procesu vyhodnocování oznámení ze strany studujících nebo zaměstnanců a zaměstnankyň bude součástí opatření děkanky. Aktuálně byly osoby, které se věnují vyhodnocování oznámení, určeny vedením fakulty ve spolupráci s akademickým senátem.
Jakým způsobem bude/je řešena situace, kdy se případná stížnost týká osoby, která je ustavena, aby se na řešení diskriminace podílela?
PŠ: Ze strany oznamující osoby je možné stížnost adresovat jiné osobě, než která se měla na diskriminaci podílet. Je úkolem a odpovědností oslovené osoby, v aplikaci nazývané „adresovaná osoba“, aby, stejně jako v ostatních případech, dbala povinnosti mlčenlivosti o informacích, které se při vyhodnocování oznámení dozví, a aby věc objasňovala primárně s ohledem na zájmy oznamující osoby.
II.
Kdy se fakulta jasně vyjádří ke GPN (genderově podmíněnému násilí) jako komplexnímu problému, pro který je podstatná prevence, a začne jej proaktivně řešit, ne se jen spoléhat na ombudsmanku?
PŠ: Činnosti týkající se prevence genderově podmíněného násilí s činností ombudsmanky úzce souvisí. Fakulta již řadu činností zahájila – zajistila základní informace na webu, připravuje školení pro vyučující i workshopy pro studující. Před zveřejněním je také Dotazník Etické klima, mezilidské vztahy a nevhodné chování na FF UK, prostřednictvím kterého chce fakulta komplexně zmapovat aktuální situaci a při realizaci dalších kroků z takto získaných dat vycházet.
MV: Dovoluji si otázku na FF doplnit i z centrálního pohledu RUK. Tyto fakultní kroky velmi vítáme. V budoucnu plánujeme obdobné. To dotvrzuje i aktuální výzva NKC – Gender a věda Call for Action za bezpečnější a respektující akademické prostředí, ke které se rektorka UK prof. MUDr. Milena Králíčková, Ph.D. také připojila.
Etická komise v případě doc. Christova zcela selhala. O jakých konkrétních krocích k zajištění její funkčnosti kromě školení od paní ombudsmanky uvažujete?
PŠ: Etická komise se skládá z členek a členů akademické obce, jejichž důvěryhodnost pramení z jejich expertíz akademických i z osobnostních kvalit. Vzdělávání v tématu rovného zacházení, etických standardů i prevence a řešení nevhodného chování je základ. Funkčnost Etické komise bude podporována její spoluprací při řešení případů nevhodného chování s ombudmankou, která bude aplikovat v případě oznámení Etickou komisí stejný postup, jak by bylo oznámení směřováno primárně jí. V Závěrečné zprávě, kterou ombudsmanka zpracovává vždy ve spolupráci s dalšími dotčenými osobami též uvede, zda doporučuje zahájení řízení Etické komise v dané věci, či zda navrhuje přijetí jiných opatření.
Proč se fakulta nikdy nevyjádřila ke konkrétní a medializované kauze doc. Christova a jejího řešení směrem dovnitř instituce?
PŠ: Fakulta se ke kauze doc. Christova vyjadřovala opakovaně, dovnitř i vně instituce. Podrobný rozhovor, včetně informování o přijatých opatřeních např. poskytla p. děkanka E. Lehečková dne 22. 6. 2022 Deníku N (https://denikn.cz/905518/pedagog-christov-se-choval-neeticky-ocenila-jsem-ze-se-rozhodl-odejit-sam-rika-dekanka-ke-kauze-obtezovani/)
III.
S jakými osobami, subjekty a pracovišti plánuje FF UK spolupracovat v realizaci školení, navazujícího auditu mezi studujícími a v konzultaci ohledně vytváření metodik ohledně prevence GPN?
PŠ: Ombudsmanka zahájila spolupráci s řadou klíčových hráček a hráčů: neziskové organizace, akademická pracoviště (např. NKC – gender a věda), ombudsmanka UK K. Šámalová a další ombudsosoby z různých vysokých škol a dalších pracovišť do budoucna též sdružených ve spolku Školská ombudsmanská platforma.
Jak plánuje fakulta chránit oznamovatele či oznamovatelku v případě, že se svůj případ rozhodne řešit, ale před etickou komisí (nebo jakýmkoli jiným orgánem) se mu/jí nepodaří oznamovaný skutek dokázat?
PŠ: Zachování anonymity a ochrany oznamujících osob je klíčová zásada celého procesu oznamování a řešení nevhodného jednání. Oznamující osoba musí vědět, jak proces oznamování probíhá, etická komise i ostatní zúčastněné osoby musí být proškolené a o tomto procesu dostatečné informované. Jednání Etické komise není jednáním soudu, u kterého prokazuje trestné činy obžaloba – státní zastupitelství. V případě škodlivého jednání zaměstnanců a zaměstnankyň je to potom zaměstnavatel (fakulta), kdo má povinnost předložené dokumenty vyhodnotit v tom smyslu, jestli jsou dostatečným podkladem pro pracovněprávní postih nebo další postup. Fakulta má povinnost chránit všechny své zaměstnance a zaměstnankyně, stejně jako studentky a studenty. Nesmí proti vůli oznamující osoby vyžadovat zveřejnění její/jeho identity, a následně je její povinností zajistit, aby samotné oznámení nemělo na oznamovatele*ku negativní dopad při studiu.
Může člověk využít aplikaci Nenech to být i když jemu samotnému se nic neděje, ale je třeba svědkem nebo se dozví, že se na jeho ústavu děje něco špatného atd.?
PŠ: Ano, aplikace slouží pro podávání oznámení jak samotnými dotčenými osobami, tak osobami v pozici svědků nebo svědkyň nebo osob pozorujících jednání, které nemusí být mířené na jednoho konkrétního člověka.
Iniciativa Nahlas 